Není nic proti ničemu, pokud si občas rádi zahrajeme nějaké ty hry. Ne každého baví hrát sám, proto je lepší, když seženete nějaké hráče klidně i z druhého světadílu, aby hráli s vámi. V dnešní době internetu to není zas taková hrůza a ostatně můžete se dostat okamžitě do kontaktu. Nyní se podíváme na list on-line her, které nejsou pro nějaké občasné hráče nebo to nejsou žádné přiblblé hry na mobilu ani sociálních sítích – mluvíme tady o nějakém seriózním hráčství!

1) League of Legends a DOTA
Nejpopulárnější MMO hry do tohoto data jsou přesně tyto. Obě jsou jednoduché na ovládání, jednoduché na oslnění, jednoduché na zabavení a jednoduché na hraní. Není tam nic, co by běžnému hráči zabralo příliš dlouho. Člověk musí mít jenom rychlé reflexy a trochu jemné motoriky v prstech. Připojíte se do nějaké nové hry, vyberete si hrdinu, kterého budete ovládat a pustíte se do boje. Jednoduchá pravidla.

2) World of Warcraft
Dnes již starší hra, která má ale stále své kouzlo a stále si drží miliony hráčů denně po celém světě, protože neustále pokračuje při rozšiřování svého RPG světa. Role playing games, tedy hry na hrdiny, jsou často nejpopulárnější, protože dovolí hráči vytvořit si svou vlastní postavu, reprezentace sebe sama ve hře, dle svých preferencí a vydávat se na dobrodružství po herním světě.

3) Pillars of Eternity
Není lepšího nástupce pro dnes už legendární Icewind Dale nebo Baldur’s gate, než právě Pillars of Eternity. Hra založená na DnD systému z pohledu třetí osoby, kdy ovládáte skupinu dobrodruhů v čarovné zemi plné krveprolití i vykoupení. Volný svět, který vám dovolí, spolu s vašimi spoluhráči, ovlivňovat své okolí pomocí kouzel, síly, mečů a intrik.

4) Call of Duty, Counter-strike, Titan’s fall, Battlefield apod.
On-line shooting games, tedy česky střílečky. Všechny jsou na stejný princip – zapojit se do hry, nabít pušku a střílet. Kdo zastřelí více hráčů a umře, co možná nejméně vyhrává. Jednoduchá hra bez nějakého hlubšího smyslu. Hraje je spousta malých dětí, které budou řvát, že spali s vaší matkou, pokud prohrají.

Už jste se s tím možná setkali. Potřebujete naplánovat trasu s více zastaveními, dejme tomu jako cyklista nebo pěší turista, a rádi byste nachodili co nejméně kilometrů a viděli co nejvíce zajímavých míst. Anebo jste obchodním kurýrem, zásobovačem, nebo si brigádou přivyděláváte ranním roznášením novin. Podobných situací je celá řada a pak tedy jistě oceníte optimalizátor trasy, na jehož výpočet se můžete spolehnout. Nepožene vás objížďkami a nebude vás navigovat, pouze naplánuje ideální cestu, a to někdy stačí.
Jedním z propracovaných programů pro OS Android je aplikace s názvem Voyager. Její hlavní předností je, že pracuje bez reklam a zdarma, jednoduše se ovládá a má příjemný vzhled, bez zbytečností, které jen znepříjemňují život.

Využití na pěších túrách, při cyklistice, nebo při rozvozu zboží

Program pracuje tak, že vytvoří ideální harmonogram cesty v přesném pořadí zastávek, jak jste je zadali za sebou. Trasa je plánována na mapovém podkladu Google map a můžete si ji pak uložit a použít ji v offline režimu.
Nejprve zadáte start cesty a pak její konečný cíl. Nakonec mezi tyto dva styčné body vložíte případné další zastávky, budou-li třeba. Pak přikážete plánovači, aby vypočítal optimální pořadí zastávek tak, abyste ušli nebo ujeli co nejkratší trasu. Výsledek plánu zobrazí konečnou vzdálenost v kilometrech a také ji uvidíte na Google mapě. V programu je k dispozici našeptávač, takže je vyhledání zastávek a míst velmi snadné a rychlé. Pokud vám trasa vyhovuje, můžete si ji uložit v záložce Directions. Popis jednotlivé trasy je dopodrobna rozepsán v českém jazyce, ačkoliv samotný program pracuje pouze v angličtině. Je to tím, že mapové podklady společnosti Google češtinu podporují.

V nastavení programu lze zvolit typ přepravy, tedy autem, pěšky nebo na kole, můžete trasu zvolit tak, aby nezapočítávala dálnice a placené úseky silnic, podmínkou je však integrace všech bodů na trase ručně.
I přes podporu pouze anglického jazyka si program na Google Play vysloužil poměrně slušné hodnocení, trasy skutečně optimalizuje spolehlivě. Byl hodnocen známkou 4,2 z pěti možných bodů a využívá jej více než 100 tisíc lidí.

Dávno pryč je doba, kdy byla výpočetní technika v provozu jen offline. Buď na pracovišti, nebo doma. Pohled na počítač dovezený z Německa za drahé peníze, za bankovky s Gottwaldem, za zlaté zuby a náušnice, a patřičně usmlouvaný Helenou Růžičkovou ve filmu Slunce seno erotika z roku 1991 budí jen úsměv na tváři a možná trochu nostalgických vzpomínek. Pochopitelně, tehdy nebylo nutné chránit před okolním světem svá data, leda tak před dětmi z rodiny a jejich kamarády, kteří se na něm učili programovat Basic a hrát bezva hry, jak tvrdil nejmladší z rodiny Škopkových.

Ty „zlaté časy“ jsou dávno pryč a dnes je běžně v rodinách několik desítek na sobě nezávislých zařízení, systémů a databází, která je třeba chránit přístupovými údaji. Zpravidla jsou všechna připojena k Internetu, a jistě není třeba zdůrazňovat, že jsou lákavým cílem i pro nekalé živly.

Volba vhodného hesla bývá nejslabším článkem zabezpečení vašich dat

Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění vyšlo najevo, že lidé velmi často používají stejné heslo pro více aplikací a datových služeb a žádnou výjimkou nejsou ani ti, co dokonce používají jen jedno jméno a heslo pro všechno. Zvyšuje se tím pravděpodobnost ztráty veškerých dat, jestliže totiž útočník přístupové údaje rozluští, pochopitelně je bude aplikovat všude, kde to bude možné, a vězte, že jsou takoví zločinci velmi pracovití. Vybílí ván váš databázový prostor, že z něj nezůstane vůbec nic.

Průzkum zaměřený na široký věkový rozsah náhodně vybraných klientů také zjistil hrozivou skutečnost ohledně pravidel tvorby samotných hesel. Lidé docela často za dobré heslo považují např. křestní jméno a dvojciferné číslo, klasické heslo často používané je např. Petr 13. Sice dnes jen málokdo použije heslo pouze jako jméno bez číslic, ale to rozhodně není silné heslo. Všechna jména jsou obecně ošidná, a nemusí to být jen jména lidská podle kalendáře, i jména firem, institucí, dokonce i běžné názvy věcí, např. židle25 není zrovna nejlepším heslem. Za silné heslo je považováno např. vygenerované heslo kombinace znaků, velkých a malých písmen a čísel, která nedávají žádný smysl. Např. B8v_9p3#. Vygenerované heslo si uložte na bezpečné místo, kam se k němu nikdo nemůže dostat, ale třeba osmiznakové heslo se lze docela dobře naučit nazpaměť.

Dobrý tip na heslo je např. souhrn prvních písmen nějaké věty, kterou si dobře pamatujete. Jako příklad třeba: V letech 1998 a 2001 jsme byli na dovolené v Kuala Lumpuru v Malajsii. Heslo bude tedy znít Vl1a2jbndvKLvM. Když ho ještě proložíte znakem např. podtržítkem, je ideální, tohle má 14 znaků a zaručeně jej nikdo neprolomí.

1)Vyskakovací okénka

Tyto okénka vyskakují zejména na těch stránkách, kde se předpokládá, že se páchá něco nekalého, nemorálního, špatného nebo klidně i něco, o čem nechcete, aby ostatní věděli. Mohou to být pornostránky s různým obsahem, pokoutné články o výhodných půjčkách a podobně.

Často na vás vyskočí okénko, všude znaky policie a prezidentova fotka, do toho spoustu textu o tom, jak na vašem počítači bylo nalezeno spoustu nekalých věcí, ideálně v takových případech = dětská pornografie, ukradené peníze na vašem účtu, byli jste obviněni z podvodu atd.
Ideální řešení? – klikněte na křížek a stránku zavřete, s klidným svědomím můžete jít dál. Policie takto určitě nečeká a určitě nechce vybírat pokuty. Za rozšiřování pornografie nejsou jenom peněžní tresty, ale také trest odnětí svobody a z toho se nevyplatíte, zde nejsme v Americe.

2)Podvodné emaily

„Dobrý den, jmenuji se Jeff Jefferson, jsem úředník z banky XY. Jste vyšetřován pro údajné padělání peněz, zpronevěru a že jste nepohladil psa. Ve spolupráci s policií ČESKÉ REPUBLIKA proto požadujeme vaše přihlašovací údaje, zdraví, FBI agent“. Tak nějak vypadá drtivá část emailů, kterých je denně rozesláno několik miliónů. Je to nejen do očí bijící hloupost, ale na všech stránkách před tímto varují a upřímně? Lidé, kteří na to skočí, by neměli na internet vůbec chodit, protože tohle je prostě až příliš okaté na to, aby to byla pravda. Spousta gramatických chyb, podivné členění textu, divná jména, divné tituly. A chtějí po vás vaše údaje, o kterých se zavázali, že nikdy nebudou chtít. Pokud by policie něco potřebovala, tak by si řekla a není třeba ani údajů a ani hesel, to nám věřte.
Ideální řešení? – nahlaste email jako spam, zavřete, smažte a běžte s klidným svědomím spát.

3)Čekám na vás, mám tu miliony!

Na váš účet bylo převedeno 1000 dolarů a vy je můžete získat jediným kliknutím! Tady není ani co vypisovat, nikdo nikomu nikdy peníze zadarmo jen tak ze srandy nedal.
Ideální řešení – ignorovat, smazat a zapomenout. Možná jste někdy měli účet, ale opravdu vám tam nic nepřišlo a nic raději nikde nedávejte.

Snad každý člověk si v mládí psal básně nebo povídky. Mnozí měli dokonce nemalé spisovatelské aspirace. Někteří lidé v psaní pokračují i v dospělém věku a to i přesto, že je jim jasné, že spisovatelské uplatnění rozhodně nemohou očekávat. Nicméně psaní pro ně představuje zábavu a pro mnohé také má psaní psychoterapeutické účinky. Například psychologové už dávno doporučují psaní deníků jako velmi účinnou psychoterapeutickou metodu. Odborně se tomu říká writing therapy a patří to mezi takzvaně expresivní terapie. Bohužel tento způsob terapie se zatím v Českých kruzích dostatečně neprosadil, ale v jiných zemích je to oblíbená psychoterapeutická metoda.


Nemusí se z Vás stát profesionální spisovatelé
Samozřejmě, i když amatérští psavci jsou si velmi dobře vědomi toho, že z nich spisovatelé nebudou, nikoho rozhodně nebaví psát si takzvaně do šuplíku. Také není pravda, že by psaní bylo výhradně koníčkem pro notorické introverty. Úplně každý má potřebu se sdílet.

Internetové komunity pro amatérské spisovatele

Proto i amatérští spisovatelé hledají způsoby, jak své dílo dostat mezi lidi. Samozřejmě mnozí lidé píší blogy, které mají tu výhodu, že se dostanou mezi široku čtenářskou oblast. Nicméně blog umožňuje jen omezené žánry. Jedná se v podstatě o esej či fejeton, ale poezie nebo próza rozhodně není pro blog ten vhodný žánr. Publikovat je určitě můžete, ale sotva si najdete své čtenáře. Proto se druží amatérští psavci do internetových komunit, kde svá díla vkládají a kde o nich diskutují. Těchto literárních webů najdeme nemalé množství. Některé jsou opravdu zaměřené výhradně zájmové, některé naopak jsou zaměřeny na hledání nových literárních talentů s tím, že na nich najdete i sekci „pro nakladatelství“.
Pokud patříte mezi psavce amatéry, určitě zkuste některý z těchto literárních portálů využívat. Dostane se Vám zpětné vazby.

Prodej domů bývá zdlouhavý proces, plný papírování, nejistoty, starostí. Budeme upřímní, jen výjimečně jde všechno hladce a bez problémů. Proto se spousta lidí nechá raději zastupovat realitními makléři, kteří jim celý proces prodeje výrazně usnadní. Prodej domu si ale můžete usnadnit i vy sami, například tím, že dům před tím, než začnou přicházet zájemci tak, aby je na první pohled zaujal a zvýšila se potencionální možnost odkoupení. Pojďme se podívat na některé typy.

Zkontrolujte všechny dveře

Zájemci si budou prohlížet celý dům a budou tedy procházet všemi dveřmi. Určitě by nepůsobilo dobře, kdyby jedny nedovíraly, druhé vrzaly a u třetích byla uvolněná klika. Všechny dveře tedy pečlivě zkontrolujte a případné nedokonalosti opravte.

Nové nátěry

Už nějakou dobu jste v domě nemalovali? Určitě je to znát. Všechny stěny si po nějaké době žádají nový nátěr, bez ohledu na kvalitu použité barvy. Investujte tedy peníze do barev a svůj čas do malování. Uvidíte, jak dům najednou prokoukne.

Zútulněte celý interiér

Na zájemce by mělo z vašeho domu působit teplo domova a pocit, že se jedná přesně o to místo, kde chtějí žít. Nebojte se tedy před prohlídkou svůj dům vylepšit útulnými věcmi, jako je třeba prostřený stůl (bez jídla), měkoučké polštářky, rámečky s fotografiemi, čerstvé květiny.

Ukliďte celý dům jako nikdy předtím

Zaměřte se především na úklid. Ukazovat zájemcům o koupi neuklizený dům nepřichází v úvahu. Všechno pečlivě vydrhněte, vytřete, setřete prach a pak to pro jistotu celé zopakujte. Jestli na tak rozsáhlý úklid nemáte čas, investujte do úklidové firmy.

Toto je pár základních poznatků, které vám mohou pomoci snáze prodat váš dům. Pak už na vás bude čekat jen vaše vlastní stěhování. I to může být dost náročné, ale konečně budete v novém hnízdečku. Pokud hledáte tipy i ohledně stěhování, podívejte se na tipy pro stěhování Odnesto.cz.

Dříve stačilo všechno to, co jste považovali za důležité, zamknout do šuplíku, od kterého jste měli klíč pouze vy a nikdo jiný a bylo vše vyřešeno. Babičky si tak uchovávaly svoje milostné dopisy z mládí, rodinné fotografie i důležité dokumenty. Dnes je doba přeci jen jiná a všechno podstatné už nemáme, jak se říká na papíru, ale uložené v počítači, mobilu, tabletu nebo jiném přenosném zařízení. Digitalizace nás prostě zasáhla a nezbývá, než ji přijmout.

Nejjednodušší, nejdostupnější a zároveň nejpraktičtější uchování je přenesení na tzv. „flešku“, tedy flash disk. Pojme velké množství informací, ať už psaných nebo ve formě fotografií či videí, snadno ho připojíte kdykoliv a kdekoliv.

Ať už se jedná o důležité pracovní materiály nebo soukromé, pak je dobré mít je minimálně na dvou různých nosičích, to pro případ, že by jeden z nosičů byl např. znehodnocen. Rodinné fotky už znovu pořídit nedokážete, stejně tak videa dětí z doby, kdy ještě byly malé a roztomilé. Firmy si zase chrání svoje interní údaje před okolním světem.

Ve svém pevném počítači vždy zálohujte, nikdy na to nezapomínejte, důležité složky z mobilu mějte zachované i jinde, není nic neobvyklého, že telefon někde zapomenete nebo vám ho někdo odcizí a o všechno, co jste v něm měli uložené, pak přijdete.

Nic není dokonalé, i sebelepší ochrana může mít své trhliny, počítač mohou napadnout viry, to je důvod pro minimálně dvojí zálohování a uchování všeho důležitého. Něco, co si nechcete nechat jen pro sebe, můžete zveřejnit i na sociálních sítích, přístup k tomu pak budou mít ti, kterým to umožníte.

Problém může nastat ve chvíli, pokud po dlouhých letech budete chtít otevřít staré soubory, nové systémy si s tím ne vždy musí umět poradit, proto své zálohy v určitých časových odstupech kontrolujte.

Jak sami vidíte, není to nic obtížného, chce to být jen důsledným.