Bohatství státu se poměřuje podle nejchudšího občana

Bohatství státu se poměřuje podle nejchudšího občana

V žádném státě nemáte jenom bohaté nebo jenom chudé, vždycky je to bohatství nějak přerozděleno v určitém poměru a v určitých procentech populace. Byť se nám může zdát, že v některých státech jsou všichni prachatí a mají majetky, o kterých se nám ani nesnívá, tak v jejich perspektivě jsou tam takoví, kteří jsou prostě v jejich očích chudí, byť u nás by to byli boháči. Není však radno „zabrušovat“ do detailů perspektivy jedince, co nás zajímá, je to, jestli dnešní česká ekonomika má vůbec šanci pokračovat s dobrým koncem. A zdali vůbec by taková ekonomika pokračovat měla. Úvah o změně systému bylo dost, ale čím dál více se ukazuje, že i kapitalismus s lidskou tváří, tedy jako trvale udržitelný rozvoj, není tak úplně to nejlepší.
hala nádraží
Mnozí by se nejraději ve slovech vrátili do „starých dobrých časů“ – z těch by sice chtěli hodně rychle zase zpátky, ale protože přenést se v čase do minulosti není možné, takhle je to více než dobrá hláška do hospody. Kapitalismus čím dál více selhává a s postupujícím časem si začínáme všímat všeho negativního, co nám přinesl. Je to stále to nejlepší, co máme, otázkou však je, jestli bychom skutečně měli zůstat.

Česká ekonomika na vzestupu

Chlácholíme se, jak jsme si pěkně zařídili rostoucí ekonomiku, avšak co nám bude dělat největší problém, bude moment, kdy zjistíme, jak moc jsme si to nyní pokazili – pak už ale bude pozdě na utahování opasků, které nám bude ještě příjemné. Jakmile totiž udeří recese, budeme muset ten opasek utáhnout pěkně zostra, že nás to i pořeže, protože jiná možnost nebude. To si nechceme přiznat, pokud ale budeme neustále pokračovat tempem dnešní doby, byť nám Andrejko slibuje krásnou budoucnost, líp se určitě mít nebudeme.
rodina v srdci

Největší problém jsou sami voliči / občané

Ti by nejraději chtěli věčný růst až do nebes v perfektních podmínkách a nejlépe, aby se všechno to negativní, co jsme způsobili, tak nějak samo vypařilo. Je důležité si ale uvědomit, že ekonomické směřování tohoto státu neurčují „ti nahoře“, ani zdaleka, ale my, kteří také máme zodpovědnost za naši volbu.

Bohatství státu se poměřuje podle nejchudšího občana
5 (100%)1
Comments are closed.